Damnnnn

21. dubna 2016 v 14:23
Sakra, sakra, sakra. Měla jsem před sebou 2 dny-úterý, středa, kdyby jsem neměla naplánovanej žádnej pohyb. Nebyly jsme s holkama domluvený na fitko ani tak nic, tak jsme si říkala že toho musím využít a jíst co nejmíň to půjde když nebudu potřebovat tolik energie. Úterý byla pohoda, byla jsme celej den pryč a v podstatě celej den jen na džusu a kafi. Středu jsem taky zvládla skoro s žádným jídlem, ale odpoledne mamka přivezla vánočku a když ji obě ségry i mamka hezky s máslem jedly, všechno šlo do kytek:((( Sežrala jsem asi 4 krajíce s máslem:(( Byla jsem úplně zoufalá, tak jsme letěla do lékarny pro projímadlo. Dala jsme si místo 10-15 kapek tak 40-50 a mělo to zabrat cca za 10 hodin,ale zabralo to do hodiny.. Šlo toho ven docela dost,ale ještě pro jistotu jsem si šla zaskákat a zaběhat. Říkala jsem si,, dám si tak 5 km, ale neuběhla jsem ani 1 km a myslela že vypustím duši jak jsem byla prázdná a dehydrovaná z toho kolik kafe teď piju. Nějak jsem uválčila necelé 3 km a byla úplně mrtvá. Dneska jsem nešla do školy, protože ještě nad ránem jsem byla na záchodě a bála jsme se že to budu mít celej den. Chtěla jsem držet hladovku ale v posteli mi probleskla hlavou myšlenka- do prdele, babička peče cukroví. Nepřemýšlela jsem ani vteřinu a už letěla zase s vypnutým mozkem k ní a snědla někoolik kousků a plno těsta..Pak do sebe hodila 2 mozartovy kuličky, lentilky, tabulku a půl čokolády a asi 6 plátků žitného chleba s máslem a sýrem.. Zase moje záchvaty:( A to jsem se radovala že už 8 dnů jsem zvládla bez ZP. Jsem na sebe fakt naštvaná, ale na druhou stranu si říkám- pořád je to pokrok. Když si vzpomenu, kolik jsem toho CELÝ den dyž jsem měla přežery cpala.. Dokázala jsem to dneska zastavit. A jsem za ot na sebe hrdá. Dala jsem si zase dávku projímadla a budu se modlit, aby se to moc neprojevilo na postavě. A teď zase natvrdo!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vivien-for-ana vivien-for-ana | 1. května 2016 v 14:08 | Reagovat

hmmm ... z těhle náhlých prohřešků se u mě stal zvyk ... bacha na to ... musíme se toho jednou provždy vzdát ... jinak to nejde :/ .... a pak si zvykneme na to, že už to nechceme, bude se nám to hnusit - představa čokolády v nás nevyvolá chuť, ale nechuť (při představě špeků a kalorií, a tuků a cukrů, které má .... ) ... tyjo, přijdeš mi hrozně podobná mně samotné tady v tom ujíždění, touze dokázat to ... a nemožnosti se zatnout a dokázat to - respektive neschopnosti ... nesnáším se, achjo, kdybychom se tak konečně odrazili a šlo to "jako dřív" .... víš jistě o čem mluvím ....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama